Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Listovní tajemství na pracovišti


Mgr. Eva Decroix
13. 3. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud k tomu má zaměstnavatel vážné důvody, může kontrolovat korespondenci svých zaměstnanců.

Foto: 123RF

 

Může zaměstnavatel monitorovat korespondenci svých zaměstnanců? Má případně takové jednání oporu v zákoně? Jsou zde nějaké limity, nebo případná kontrola může být neomezená?


 
V rámci výkonu svého zaměstnání se zaměstnanci mohou setkat se situací, kdy je na pracovišti zavedeno jejich monitorování. A to jak monitorování jejich pohybu (např. pomocí průmyslových kamer), tak i monitorování internetu, hovorů nebo korespondence (jak e-mailové, tak i listovních zásilek).

V obecné rovině je třeba prvně identifikovat, jaká práva se nám zde dostávají do kolize. Jsou jimi především právo zaměstnance (resp. ochrana) na respektování listovního tajemství zakotvené v čl. 13 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), podle kterého: „Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon.“

Jak z uvedeného vyplývá, tak listovní tajemství může být za určitých situacích, které ale musí být stanoveny zákonem (nikoliv tedy podzákonným právním předpisem), omezeno. Na druhé straně nám stojí právo zaměstnavatele na ochranu jeho majetku zakotvené v čl. 11 LZPS.

Jak bylo výše uvedeno, tak listovní tajemství lze omezit pouze zákonem. V našem případě je oním zákonem zákoník práce (dále jen „ZP“). Ustanovením zahrnujícím již zmíněná kolidující práva je § 316 ZP, který obsahuje jak ochranu vlastnictví zaměstnavatele, tak současně upravuje i omezení listovního tajemství zaměstnance.

Podle § 316 odst. 2 ZP je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat mj. elektronickou poštu nebo listovní zásilky adresované zaměstnanci. Zaměstnavatel tak však nemůže činit kdykoliv se mu zlíbí, jelikož uvedené lze učinit pouze tehdy, pokud k tomu existují závažné důvody, které spočívají ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele.

Formulace „spočívají ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele“ může budit zdání, že kontrolu můžou provádět pouze ti zaměstnavatelé, kteří vykonávají činnost, která je mimořádně ohrožující nebo zvlášť nebezpečná. Tak tomu ale není. Právo kontrolovat přísluší za splnění podmínek každému zaměstnavateli.

Aby mohl zaměstnavatel korespondenci kontrolovat, tak je nutné, aby k tomu existovaly závažné důvody spočívající v povaze činnosti zaměstnavatele. Je tedy nutné nejprve identifikovat, co může být závažným důvodem. Tím může být např. ochrana vlastnictví (majetku) zaměstnavatele, ochrana zdraví zaměstnanců či jiných osob.

Pokud u zaměstnavatele nastanou závažné důvody, které odůvodňují zavedení kontroly, a on k ní bude chtít přistoupit, tak je nutné, aby o tom byli informováni zaměstnanci. Podle § 316 odst. 3 ZP je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. Způsob oznámení není nijak stanoven, a bude tedy na zaměstnavateli, aby zvolil co nejvhodnější způsob informování.

Co se týče samotné kontroly, tak zaměstnavatel není oprávněn sledovat, zpracovávat či nějakým způsobem monitorovat obsah korespondence (ani e-mailové, ani listinné). U e-mailů je zaměstnavateli dána možnost sledovat počet přijatých a odeslaných e-mailů.

Soukromá korespondence – porušení kázně?

Jak ale rozpoznat (ověřit), zda se jedná o pracovní či soukromý e-mail? Na tuto otázku nám zákon odpověď nedává, ovšem v praxi se postupuje podle tzv. identifikačních znaků, mezi které řadíme např. odesílatele zprávy, předmět zprávy nebo oslovení příjemce zprávy.

Tato povinnost ale není jednorázového charakteru, tedy že by zaměstnavatel přezkoumal výše uvedené identifikační znaky, a tím pro něj ověřování skončilo a zprávu přečetl celou. Naopak. Zaměstnavatel je povinen ověřovat nepřetržitě, a tedy v okamžiku, kdy ze zprávy je očividné, že se jedná o zprávu soukromou (resp. zpráva nemá spojitost s pracovním poměrem / pracovněprávním vztahem zaměstnance), je nutné, aby zaměstnavatel ukončil čtení zprávy. Obdobně můžeme výše uvedené aplikovat i na listinnou korespondenci.

V souvislosti s doručováním korespondence na pracoviště může vyvstat otázka, jestli se v případě doručení soukromé korespondence (listinné i e-mailové) na pracoviště jedná o porušení pracovní kázně. O porušení pracovní kázně se v těchto situacích obecně nejedná, ovšem ne vždy tomu tak bude. Porušením pracovní kázně by bylo, kdyby doručení na pracoviště bylo zaviněně vyvoláno zaměstnancem bez svolení zaměstnavatele, kterého tak doručení zatížilo.

Soukromé zprávy doručené na pracoviště není zaměstnavatel oprávněn zadržovat. Naopak je povinen mu je vydat, ovšem náklady na vydání nese zaměstnanec.

Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel má právo za splnění zákonných podmínek kontrolovat korespondenci zaměstnance. Je však vždy nutné posuzovat splnění podmínek zvlášť pro každý konkrétní případ a přitom co nejvíce šetřit dotčená práva zaměstnance.



Článek byl připravený ve spolupráci s advokátní kanceláří Mgr. Eva Decroix.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

milan
16. 6. 2020 9:41:50
Článek je poněkud zavádějící. Zaměstnavatel nemá v žádném případě právo číst jakýkoliv e-mail, adresovaný konkrétnímu zaměstnanci, stejně jako nemá právo číst dopis, zaslaný na jeho jméno, byť do firmy nebo organizace.
U e-mailových zpráv zaměstnance se dle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů nesmí sledovat jeho obsah. Zaměstnavateli je zde dáno pouze právo sledovat, od koho byl e-mail přijat a komu byl odeslán, počet doručených a odeslaných e-mailů, případně jejich předmět. Soukromý e-mail zaměstnance by zaměstnavatel za žádných okolností otevřít neměl.
Asi by stálo za to si před zveřejním článku najít informace na místě, k tomu určeném, např. na
https://www.uoou.cz/obsah-e-mailove-schranky/d-6268
což je už staršího data a GDPR to nijak nezměnilo, spíše naopak.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Kompenzační bonus pro „dohodáře“ schválil Senát

27. 7. 2020 | Lidé pracující na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, kteří jsou účastníky nemocenského pojištění, si budou moci požádat o kompenzační bonus ve výši 350 Kč denně, a to zpětně za období od 12. 3. do 8. 6. 2020. Za stejné období budou moci o bonus ve výši 500 Kč denně zpětně požádat i OSVČ a společníci malých s. r. o. souběžně pracující na pojištěnou dohodu. Novelu musí ještě podepsat prezident.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Accountant consulting Pra
Vedení účetnictví a daňové evidence
www.acprague.cz

REMA UH - HRAČKY/PAPÍR
Prodej HRAČEK, SPORTOVÍHO a PAPÍRENSKÉHO zboží, FOTOALB, BATOHŮ a jiné
www.remauh.cz

Daňový kalendář

20. 8. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti
25. 8. 2020 Přiznání DPH (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Souhrnné hlášení (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Kontrolní hlášení (za červenec 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,22 Kč
-0,100 Kč
22,29 Kč
-0,164 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 04.08.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru